Svědectví matky z vesnice u Foče: z Buk Bijely do haly Partizan, léto 1992

Útok na vesnici

Prohlášení č. 10824/96 podala bosňacká žena, matka, z vesnice vzdálené asi deset kilometrů od Foče ve východní Bosně. Název vesnice ani přesné datum útoku v prohlášení uvedeny nejsou. Podle jejího svědectví srbské síly napadly vesnici jednoho červencového rána roku 1992, kolem páté hodiny. Útočníci podle ní přijeli v pěti autobusech.

Podle svědectví útočníci oddělili muže od žen a dětí a devět civilních mužů bylo zastřeleno zblízka. Svědkyně uvádí, že rozkaz vydal „vojvoda“ z Miljeviny. Jeden muž podle jejích vzpomínek prosil, aby ženy a děti ušetřili: „Nechte ženy a děti, nejsou vinné.“ Podle svědectví při útěku zahynuli ještě tři vesničané. Manžel a syn svědkyně zůstali v lese.

Buk Bijela a Aladža

Ženy a děti byly odvedeny do baráků na staveništi vodní elektrárny Buk Bijela. Tam byly ženy odděleny od dětí a vyslýchány a některé byly vystaveny sexuálnímu násilí. Odtud byly ženy převezeny do Středoškolského centra v Aladži ve Foči.

Zjištění Haagského tribunálu popisují stejnou cestu věznění. Podle nich srbští vojáci 3. července 1992 ve vesnicích Trošanj a Mješaja v opštině Foča zatkli nejméně 60 bosňackých žen, dětí a několik starších mužů a odvezli je do Buk Bijely. Ve dvou učebnách Středoškolského centra v Aladži pak bylo drženo nejméně 72 bosňackých civilistů.

Sportovní hala Partizan

Vězni byli 13. července 1992 přemístěni do sportovní haly Partizan ve Foči. Svědkyně tam strávila něco více než měsíc. Podle jejích slov bylo v hale asi 85 žen, dětí a starých lidí. Haagský tribunál uvádí, že tam bylo vězněno nejméně 72 osob.

Podle zjištění tribunálu vězni v hale Partizan trpěli hladem a fyzickým, psychickým a sexuálním násilím. Svědkyně popisuje, jak vojáci z haly odváděli ženy a dívky. Uvádí, že i ona sama byla vystavena sexuálnímu násilí a že mezi vojáky, kteří ji odvedli, byl Dragoljub Kunarac.

Deportace a Novi Pazar

Podle zjištění Haagského tribunálu byla většina vězňů z haly Partizan 13. srpna 1992 propuštěna a deportována do Černé Hory. Podle svědectví dorazilo devět žen do Novi Pazaru v Srbsku, kde jim byla poskytnuta lékařská pomoc. Šest z nich bylo podle svědkyně těhotných.

Rozsudek

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii pravomocně odsoudil Dragoljuba Kunarace k 28 letům vězení za zločiny proti lidskosti a porušování zákonů a obyčejů války ve Foči. Prvostupňový rozsudek byl vynesen 22. února 2001 a odvolací řízení skončilo 12. června 2002.

Název vesnice, ze které byla svědkyně odvedena, přesné datum útoku a jména zabitých mužů nejsou dosud zjištěny.