Bijeli Potok, červen 1992: muži a chlapci oddělení od rodin

Pád Zvorniku a obklíčení vesnic

Srbské jednotky obsadily Zvornik 8. dubna 1992. Mnoho Bosňáků se uchýlilo na Kula Grad, avšak 26. dubna 1992 jej obsadily srbské polovojenské formace a policie. Koncem dubna převzaly srbské úřady kontrolu nad Đulići a obyvatelé museli odevzdat zbraně.

Od 26. do 27. května 1992 byli vyhnáni obyvatelé Diviče a Bijelého Potoku. Civilisté z okolních vesnic se shromažďovali v Klisi. Podle agentury Anadolu se tam do 31. května sešlo přibližně 6 000 civilistů. Podle rozsudku Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vojenské a polovojenské jednotky 1. června 1992 v Klisi obklíčily přibližně 4 000 neozbrojených bosňáckých uprchlíků z 13 vesnic a hnaly je směrem k Đulićům.

Oddělení rodin v Bijelém Potoku

Téhož dne, 1. června 1992, byly v Bijelém Potoku rodiny rozděleny. Muži a chlapci, z nichž ti nejmladší měli asi patnáct let, byli odděleni od žen, dětí a starších osob. Ženy a děti byly odvezeny do Memićů v opštině Kalesija. Pro mnohé rodiny to bylo naposledy, co byly pohromadě.

Technická škola v Karakaji

Muži byli odvezeni do Technické školy (TŠC) v Karakaji u Zvorniku. Podle obžaloby Prokuratury BiH tam bylo protiprávně zadržováno přibližně 700 bosňáckých mužů a chlapců ve věku zhruba od 15 do 70 let; stejný odhad uvádí i Anadolu, zatímco BIRN uvádí přibližně 400 mužů z Bijelého Potoku.

Zadržovaní byli natlačeni bez vody a v silném horku. Badatel Muamer Džananović tyto podmínky popsal slovy: „Byl velmi horký den, neměli vodu a byli vyčerpaní.“ Asi dvacet zadržovaných zemřelo; podle Anadolu se udusili v přeplněné místnosti. V následujících dnech byli zadržovaní těžce bity. Asi 160 z nich bylo vyvedeno v malých skupinách a zastřeleno. Jiní museli odnášet těla a už se nevrátili.

Pilica a Gerina klaonica

Podle rozsudku ICTY bylo 5. června 1992 asi 550 zadržovaných z Technické školy převezeno do kinosálu v Pilici. Část z nich byla poté odvezena do jatek známých jako Gerina klaonica v Karakaji, kde je stráže postavily čelem ke zdi a velké množství z nich zastřelily. Podle agentury Anadolu a rozsudku Vyššího soudu v Bělehradě došlo k zastřelení v Gerině klaonici 8. června 1992; podle Anadolu je přežili dva lidé.

Oběti a pátrání po ostatcích

Podle údajů agentury Anadolu, které uvádí i badatel Muamer Džananović, bylo zabito přibližně 675 mužů a chlapců z několika vesnic opštiny Zvornik. Některé rodiny přišly o všechny muže, jiné o čtyři nebo pět synů. Nazija Beganović přišla o manžela a šest synů a zemřela, aniž by jejich ostatky nalezla.

Těla skončila také v sekundárním masovém hrobě Crni Vrh. Podle Anadolu se v něm nacházely ostatky více než 600 obětí, nejvíce z Bijelého Potoku. Podle BIRN (2024) bylo v hrobě Crni Vrh nalezeno a identifikováno přibližně 420 obětí z Bijelého Potoku. Ostatky zhruba 245 obětí podle Anadolu nebyly nikdy nalezeny; BIRN uvádí, že se pátrá po přibližně 240 z nich.