Živá lampa na Bikavci: Ensar a Elma Tufekčić

Třináct dní po Pionirské ulici

Ve Višegradu byli 14. června 1992 v Pionirské ulici zaživa upáleni bosňáčtí civilisté. Tehdy zahynulo nejméně 59 lidí. Pouhých třináct dní poté se podobný zločin opakoval, tentokrát v osadě Bikavac.

27. červen 1992: dům Mehy Aljiće

Ozbrojení příslušníci skupiny Milana Lukiće shromáždili 27. června 1992 přibližně 70 bosňáckých civilistů, z nichž většinu tvořily ženy a děti, a nahnali je do domu Mehy Aljiće na Bikavci. Podle jednoho zdroje byli lidé do domu zlákáni příslibem výměny. Útočníci poté zablokovali všechny východy, stříleli do domu a házeli výbušné prostředky, následně jej polili benzinem a zapálili. Lidé uvěznění uvnitř uhořeli zaživa.

Podle rozsudku Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) bylo při požáru zabito nejméně 60 civilistů. Podle bosenských institucí bylo upáleno 72 osob. Podle údajů IZIZ bylo mezi oběťmi 16 dětí, z nichž čtyřem nebyly ani dva roky. Nejstarší obětí byla Tija Šabanović, které bylo 88 let. Z vesnice Velika Gostilja pocházelo 23 obětí. Mina Vilić z Prelova byla upálena spolu se svými třemi nezletilými dětmi.

Rodina Tufekčićových

Nejmladší známou obětí Bikavce byl Ensar Tufekčić, syn Esada, tehdy ještě malé dítě. Podle některých zdrojů mu byl jeden rok, jeho otec však hovoří o dvouletém synovi. Spolu s ním uhořely jeho pětiletá sestra Elma, jejich matka a babička.

Esad Tufekčić přišel během jediného dne o manželku, dceru, syna a tchyni. Ani po téměř třiceti letech nenalezl jejich ostatky. „Ani po 30 letech jsme nenašli jedinou kost,“ řekl Esad Tufekčić. Říká, že jeho jediným přáním je je nalézt.

Jediná přeživší

Z hořícího domu vyšla jen jedna osoba, Zehra Turjačanin. Protáhla se malým oknem a vyvázla těžce popálená. Později o zločinu svědčila před ICTY.

Ostatky obětí

Do roku 2023 bylo identifikováno 45 obětí. Ostatky většiny lidí upálených na Bikavci nebyly dodnes nalezeny.

Rozsudky

Soudní senát ICTY uznal 20. července 2009 Milana Lukiće vinným z vraždy a vyhlazování nejméně 60 civilistů na Bikavci a odsoudil jej k doživotnímu vězení. Odvolací senát ICTY tento trest potvrdil 4. prosince 2012. Tribunál označil upalování v Pionirské ulici a na Bikavci za jedny z nejhorších příkladů nelidského zacházení člověka s člověkem.

Sredoje Lukić byl za Bikavac rovněž obžalován, v tomto bodě však byl zproštěn viny. Oliver Krsmanović byl obžalován před Prokuraturou BiH, mimo jiné i za Bikavac, za tento čin však odsouzen nebyl.

Vzpomínka

Sdružení „Žena žrtva rata“ a Ermin Kuka vydali v roce 2023 monografii „Živa lomača – Bikavac u Višegradu (27. juni 1992)“.