Dne 27. června 1992 skupina Milana Lukiće nahnala přibližně 70 bosňáckých civilistů, převážně žen a dětí, do domu Mehy Aljiće na Bikavci ve Višegradu a podpálila jej. Podle rozsudku ICTY bylo zabito nejméně 60 lidí, podle bosenských institucí 72. Mezi nimi byli malý Ensar Tufekčić a jeho pětiletá sestra Elma.
Popis události · Hotel Vilina Vlas · duben 1992 – říjen 1992
Hotel Vilina Vlas ve Višegradské Banji u města Višegrad byl v roce 1992 přeměněn v místo, kde byly bosňácké ženy a dívky zadržovány, systematicky týrány a znásilňovány, jak zjistily Soud BiH a ICTY. Hotel se objevuje i v dalších zločinech spáchaných v tomto roce na bosňáckých civilistech. Po válce byl znovu otevřen pro hosty a na budově dodnes není žádné připomenutí obětí.
Bakira Hasečić, rodačka z Višegradu, přežila v roce 1992 sexuální násilí a ve válce přišla o sedmnáct členů rodiny. Jako předsedkyně Sdružení „Žena – žrtva rata“ shromažďuje důkazy proti pachatelům a svědčila před Soudem BiH i Haagským tribunálem. Její příběh otevírá také otázku spravedlnosti, které se přeživší z Viliny Vlasi dosud nedočkaly.
Amir Topčić z Vlasenice zůstal v roce 1992 ve dvanácti letech bez matky Aiše, otce Abdurahmana a bratrů Seida a Sulji. O mnoho let později ho Prokuratura BiH předvolala, aby vypovídal v případu zločinů ve Vlasenici, a v předvolání požadovala, aby s sebou přivedl i matku, která od roku 1992 zmizela.
Meliha Merdžić, rozená Jašarević, měla třináct let, když byli v roce 1992 ve vesnici Sase u Višegradu zabiti její šestnáctiletý bratr Muhamed a otec Asim. Z bratra bylo po vypuštění jezera Perućac nalezeno osm kostí, které pohřbila ve Vlakovu. Otce a jedenáct dalších příbuzných ze Sas hledá dosud.
Jasmina Ahmetspahić, mladá žena z Višegradu, byla v roce 1992 odvedena z domu svých rodičů do hotelu Vilina Vlas, který srbské síly proměnily v tábor pro ženy a dívky. Byla tam vystavena sexuálnímu násilí a zahynula skokem z okna hotelu. Její ostatky byly nalezeny teprve v roce 2010 na dně vypuštěného jezera Perućac.
Hasan Tufekčić, vrátný a partyzán z Višegradu, podle rodinného vyprávění přišel v roce 1942 o svou první manželku a deset dětí a po jeho smrti v roce 1984 si Višegrad v roce 1992 vyžádal jeho druhou manželku Hašu a podle médií také tři děti z druhého manželství. Jeho dceru Hajru Korić zabil Milan Lukić, kterého Haagský tribunál pravomocně odsoudil k doživotnímu vězení.