Osobní svědectví · Potočari · 11. července 1995 – 13. července 1995
Svědectví ženy ze Srebrenice o Potočarech v červenci 1995
Poté, co Srebrenica v červenci 1995 padla, hledala žena, kterou archiv uvádí pouze pod iniciálami H. T., záchranu v Potočarech, kde sídlila základna nizozemského praporu UNPROFOR. Podle jejího svědectví ji tam vojáci VRS znásilnili a muži z její rodiny byli zabiti při pokusu dostat se lesem na území pod kontrolou ARBiH. O tom, co přežila, dokázala mluvit až po mnoha letech.
Útěk do Potočar
Když síly Vojska Republike Srpske (VRS) v červenci 1995 obsadily Srebrenicu, vydala se H. T. podle vlastního svědectví do Potočar, kde se v továrně na akumulátory nacházela základna nizozemského praporu UNPROFOR (Dutchbat). Její manžel a další mužští příbuzní se rozhodli jít přes les se záměrem dostat se na území pod kontrolou Armije Republike Bosne i Hercegovine (ARBiH).
Podmínky v Potočarech
Mezi 12. a 13. červencem 1995 panovaly v Potočarech katastrofální podmínky. Lidem chyběla voda i jídlo, šířila se panika a srbští vojáci šířili teror. H. T. si pamatuje, že lidé umírali před jejíma očima.
Bosenskosrbské síly v Potočarech 12. července systematicky oddělovaly muže od žen a dětí a odvážely je zvlášť. Během noci docházelo ke znásilňování a zprávy o něm šířily mezi uprchlíky strach.
Svědectví H. T.
Podle svědectví H. T. ji po oddělení mužů vojáci odvedli do stanu poblíž továrny na akumulátory a znásilnili ji. Pachatelé nejsou v jejím svědectví jmenováni.
Uvádí, že ztratila vědomí a probrala se až v nemocnici v Kladnji. Odtud byla podle svých slov převezena přes Dubrave a Lukavac do Tuzly. Ženy a děti z Potočar byly odváženy směrem ke Kladnji, muži s nimi však nedorazili.
Ztráta rodiny
Podle svědectví H. T. byli její manžel, otec, tchán, švagr a strýcové zabiti, když se pokoušeli dostat na území ARBiH. Jejich jména uvedena nejsou.
Roky mlčení
O tom, co zažila, začala H. T. podle svých slov mluvit až zhruba o deset let později, s psychologickou podporou.
Odpovědnost
Velitelem VRS byl v červenci 1995 Ratko Mladić. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho v roce 2017 odsoudil mimo jiné za genocidu ve Srebrenici k doživotnímu trestu odnětí svobody a Mezinárodní zbytkový mechanismus pro trestní tribunály (IRMCT) tento rozsudek potvrdil 8. června 2021.
Zdroje
- Web: Ispovijest Srebreničanke: Silovana nakon poroda (genocid.ba), 23. října 2023 (2023-10-23) · Otevřít zdroj
- Soudní dokument: ICTY – Prosecutor v. Radislav Krstić, rozsudek senátu prvního stupně, 2. srpna 2001 (2001-08-02) · Otevřít zdroj
- Soudní dokument: IRMCT – Prosecutor v. Ratko Mladić (MICT-13-56), 8. června 2021 (2021-06-08) · Otevřít zdroj
- Článek: Detektor (BIRN BiH) – Srebrenica Rape Victim Testimony: „A Pain That Will Stay With Me“ (článek se nepodařilo načíst), 11. července 2014 (2014-07-11) · Otevřít zdroj
- Článek: Detektor (BIRN BiH), Albina Sorguč – Srebrenica Cover-Up: The Search for Secret Graves Continues, 9. července 2019 (2019-07-09) · Otevřít zdroj