„Babo, babo, gdje si?“ – chlapec, který přežil popravu u Orahovce

Dětství v obklíčené Srebrenici

Fahrudin Muminović vyrůstal ve Srebrenici. Jeho matka zemřela v roce 1993, 26 dní poté, co porodila dceru Fahretu. Podle zprávy Rádia Svobodná Evropa zemřela pro nedostatek léků v obklíčeném městě.

Zajetí

Po pádu Srebrenice v červenci 1995 byl Fahrudin podle zprávy Rádia Svobodná Evropa zajat spolu s otcem v Urkovići a spolu s dalšími sousedy odveden směrem na Zvornik. Zdroje se v údajích o jeho věku liší: bylo mu šest, možná sedm let.

Poprava u Orahovce

Síly bosenských Srbů dne 14. července 1995 u Orahovce poblíž Zvorniku popravily zajaté bosňácké muže a chlapce ze Srebrenice. Podle údajů BIRN bylo zabito více než 800 mužů a chlapců, zatímco obžaloba Haagského tribunálu uvádí asi 1 000 zajatců, kteří byli předtím zadržováni ve škole v Orahovci. Zajatce vozili z tělocvičny školy na místo u železniční trati, kde je popravčí četa zabíjela po skupinách. Popravy trvaly celý den. Podle zdrojů se jich účastnili příslušníci Zvorničke brigade Vojske Republike Srpske.

Výpověď chráněného svědka PW-101

Před Haagským tribunálem svědčil chráněný svědek pod pseudonymem PW-101, příslušník logistické jednotky Zvorničke brigade VRS z kasáren v Karakaju. Podle jeho výpovědi se po popravě jedné skupiny zvedl z hromady těl zakrvácený chlapec. Podle svědectví chlapec volal: „Babo, babo, gdje si?“

Svědek uvedl, že vysoký důstojník s kníry, o němž se domníval, že byl podplukovník nebo plukovník, nařídil vojákům chlapce dorazit. Když to odmítli, nařídil podle téže výpovědi, aby byl popraven společně s další skupinou zajatců. Svědek nemohl potvrdit, kdo rozkazy vydával. Podle vyprávění přisuzovaného svědkovi PW-101 chlapec prosil: „Baba, ne daj da me odvedu, molim te.“

PW-101 uvedl, že chlapce nevrátil do školy, ale odvezl ho do nemocnice ve Zvorniku. Obhajoba v případu Popović a další tuto verzi zpochybnila: podle jednoho tvrzení byl chlapec vrácen do školy v Orahovci, podle jiného ho svědek do nemocnice odvezl na rozkaz svého velitele. Svědek obě tvrzení odmítl.

Fahrudin o tom dni později řekl: „Ostao sam živ, samo sam bio ranjen u nogu i ruku.“ Podle zprávy Rádia Svobodná Evropa ho do nemocnice ve Zvorniku odvezl muž, kterého Fahrudin vnímal jako lékaře, v bílém džípu se znakem Červeného kříže.

Nemocnice a návrat k rodině

Fahrudin byl raněn do ruky a nohy a v nemocnici ve Zvorniku strávil asi osm měsíců. Podle údajů portálu genocid.ba si z tohoto období nic nepamatuje. Jeho strýc Ramo Muminović ho hledal celé měsíce. Podle téhož zdroje chlapce po dlouhém pátrání nalezl Červený kříž a na třetí pokus se ho podařilo převézt do Tuzly.

Fahrudinův otec byl zabit při genocidě ve Srebrenici, stejně jako mnoho dalších mužských členů rodiny. Fahrudina a jeho sestru Fahretu vychoval strýc Ramo.