Popis události · Omarska · 11. července 1992 – 12. července 1992
Petrovdan v Omarské 1992: noc ohně podle svědectví zadržených
V létě 1992, v noci kolem pravoslavného svátku Petrovdan, podle svědectví zadržených strážní tábora Omarska u Prijedoru zapálili hromadu pneumatik a z hangáru vyvolávali vězně jménem. Přeživší vypověděli, že lidi nutili běhat kolem ohně a házeli je do plamenů. Počet obětí oné noci nebyl nikdy zjištěn.
Kde a kdy
Omarska
- Datum
- 11. července 1992 – 12. července 1992
- Souřadnice
- 44.89° N · 16.90° E
Tábor Omarska
Koncem května 1992 vydal Krizni štab opštine Prijedor rozhodnutí o zřízení tábora Omarska. Táborem prošlo více než 3 000 zadržených bosňáckých a chorvatských civilistů, mezi nimi 37 žen.
Noc kolem Petrovdanu
V červenci 1992, v době existence tábora, připadl na tento měsíc pravoslavný svátek Petrovdan. Přesné datum události zdroje neuvádějí shodně. Podle chráněného svědka, který vypovídal před Soudem BiH v případu Mejakić a další, se vše odehrálo v noci před Petrovdanem, 11. července 1992. Podle dalších svědectví, která uvádí portál genocid.ba, strážní zapálili oheň přímo na Petrovdan.
Podle svědectví zadržených strážní v areálu tábora zapálili hromadu automobilových pneumatik a z prvních prostor hangáru vyvolávali vězně jménem. Ti, kdo zůstali uvnitř, slyšeli křik a podle svědectví byly mezi hlasy slyšet i ženské. Jeden přeživší zadržený vyprávěl: „Poté jsem ucítil pach spáleného masa.“ Tento pach se podle svědectví mísil se zápachem hořící gumy.
Někteří zadržení vypověděli, že viděli, jak strážní nutí vězně běhat kolem velkého ohně a házejí je do něj. Chráněný svědek před Soudem BiH uvedl, že „opilí strážní pálili lidi“. Samotné pálení neviděl, ale slyšel křik a cítil pach spáleniny.
Následující ráno
Následujícího rána byly podle slov téhož chráněného svědka u „Bijele kuće“ vidět stopy po spálených pneumatikách. Podle výpovědi jedné svědkyně stál toho rána v táboře velký nákladní vůz FAP naložený mrtvými těly.
Kolik lidí bylo té noci zabito, nebylo zjištěno. Podle údajů portálu genocid.ba Mirko Ješić, vyšší inspektor Služby státní bezpečnosti v táboře, před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii potvrdil, že v polovině července bylo zabito 18 vězňů.
Badatel zabývající se genocidou Hikmet Karčić, autor knihy Torture, Humiliate, Kill, popisuje tuto událost jako rituální zločin spojený s náboženským svátkem, jímž se podle představ pachatelů měly „vyhánět démoni“. O zločinech v Omarské psal také historik Jasmin Medić z Institutu za historiju Univerziteta u Sarajevu v knize „Otac, čuvaj mi djecu“.
Uzavření tábora a soudní epilog
Tábor byl uzavřen v srpnu 1992 po návštěvě zahraničních novinářů; podle portálu genocid.ba 21. srpna 1992. Podle téhož zdroje bylo v Omarské zabito 458 zadržených, mezi nimi pět žen.
Željko Mejakić, podle obžaloby de facto velitel tábora Omarska, byl před Soudem BiH pravomocně odsouzen za zločiny v táboře. Odvolací senát Soudu BiH mu 16. července 2009 potvrdil trest 21 let vězení.