Popis události · Crkvina · 6. května 1992 – 7. května 1992
Masakr šestnácti zajatců ve skladu v Crkvině u Bosanskeho Šamce
V noci kolem 7. května 1992 byli v budově zemědělského družstva v Crkvině v opštině Bosanski Šamac zbiti a zabiti zajatí bosňáčtí a chorvatští civilisté v počtu šestnácti, zatímco dalších třicet čtyři zajatců přežilo v bezprostředním ohrožení života. Podle obžaloby ICTY masakr vedl Slobodan Miljković „Lugar“, který zemřel před zahájením soudního řízení. Vedoucí Služby státní bezpečnosti Srbska Jovica Stanišić a Franko Simatović byli v roce 2023 pravomocně odsouzeni za zločiny v Bosanském Šamci jako členové společného zločinného podniku.
Kde a kdy
Crkvina
- Datum
- 6. května 1992 – 7. května 1992
- Místo
- Kragujevac, Crkvina, Bosanski Šamac, Batkuša
- Souřadnice
- 45.03° N · 18.44° E
Příchod Červených baretů a převzetí moci v Šamci
Dne 11. dubna 1992 přistálo v Batkuši na vrtulníku zhruba padesát příslušníků Červených baretů, speciální jednotky Služby státní bezpečnosti (SDB) Srbska. Byli mezi nimi i lidé známí pod přezdívkami „Crni“, „Debeli“ a „Lugar“. O pět dní později, v noci z 16. na 17. dubna 1992, převzaly srbské síly v Bosanskem Šamci moc. Nesrbští civilisté, Bosňáci a Chorvaté, byli poté zavíráni do šamackých věznic.
Jeden přeživší zadržený vypověděl, že ho bili Lugar a Debeli. Podle svědectví jiného bývalého zadrženého zajaté v Šamci bil také Zvezdan Jovanović, příslušník téže jednotky.
Crkvina, 6. a 7. května 1992
Kolem 6. května 1992 byla skupina zajatců převezena z věznice v Šamci do budovy zemědělského družstva v Crkvině. Tato budova slouží dodnes jako sklad a prodejna krmiv.
V noci kolem 7. května 1992 byli zajatci nejprve zbiti a poté bylo šestnáct mužů zastřeleno. Zbývajících třicet čtyři muselo být přítomno zabíjení, aniž věděli, zda nebudou zabiti také. Podle obžaloby byli přeživší v bezprostředním ohrožení života.
Obžaloba Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) uvádí Slobodana Miljkoviće „Lugara“ jako muže, který masakr vedl, nařídil střelbu a sám střílel, spolu s několika dalšími příslušníky polovojenských sil. Soud jej považuje za příslušníka Jednotky pro speciální operace SDB Srbska. V části médií je jeho skupina nazývána „Šedí vlci“, tento název se však v rozsudcích nevyskytuje.
Podle obžaloby patřili mezi zabité Ivan Agatić, Jozo Antunović, Ivan Bartolović, Luka Blažanović, Niko Brandić, Luka Gregurević, Sead Hurtić, Franjo Mandić, Ilija Matić, Ivo Mijić, Josip Oršolić a Ivo Tuzlak, dále čtyři neidentifikovaní muži.
Obžaloba a smrt Lugara
ICTY vydal dne 21. července 1995 obžalobu IT-95-9 (Simić a další), která zahrnovala i Slobodana Miljkoviće „Lugara“. K soudnímu procesu nikdy nedošlo: Miljković zemřel 8. srpna 1998 v Kragujevaci na následky střelného zranění.
Hromadný hrob
Dne 7. prosince 2008 byl nalezen hromadný hrob. Byly exhumovány ostatky šestnácti osob, z nichž čtrnáct bylo identifikováno.
Rozsudky nad Stanišićem a Simatovićem
Mezinárodní zbytkový mechanismus pro trestní tribunály (IRMCT) dne 30. června 2021 shledal prokázaným zabití šestnácti mužů v Crkvině. Jovica Stanišić a Franko Simatović, vedoucí SDB Srbska, byli tehdy odsouzeni za napomáhání a podněcování k trestům odnětí svobody v délce dvanácti let každý.
Odvolací senát dne 31. května 2023 zrušil odsouzení za napomáhání a oba odsoudil jako členy společného zločinného podniku za vraždy, deportace a pronásledování, mimo jiné v Bosanskem Šamci. Byl jim uložen pravomocný trest patnácti let odnětí svobody každému.
Srećko Radovanović „Debeli“ a Dragan Đorđević „Crni“, kteří jsou v rozsudku ve věci Stanišić a Simatović a ve svědeckých výpovědích zmiňováni jako příslušníci jednotky, nebyli obžalováni.