Popis události · Markale · 28. srpna 1995
Markale, 28. srpna 1995: pět granátů a 43 zabitých u vchodu do Městského trhu
V pondělí 28. srpna 1995 kolem 11. hodiny dopadlo v blízkosti sarajevského trhu Markale pět minometných granátů. Jeden granát ráže 120 mm dopadl před hlavním vchodem do Městského trhu v ulici Mula Mustafe Bašeskije, kde bylo zabito 43 lidí a desítky dalších byly zraněny. O dva dny později zahájilo NATO letecké operace Deliberate Force proti cílům VRS a Radovan Karadžić a Ratko Mladić byli později pravomocně odsouzeni k doživotnímu vězení, mimo jiné za terorizování obyvatel Sarajeva.
Město v obležení
Na konci srpna 1995 trvalo obležení Sarajeva již déle než tři roky. Trh Markale v opštině Centar byl jedním z mála míst ve městě, kde se obyvatelé mohli zásobit tím málem, co se dalo sehnat, a proto se kolem něj denně shromažďovali lidé.
Útok 28. srpna 1995
V pondělí 28. srpna 1995 kolem 11. hodiny dopoledne dopadlo v okolí trhu Markale pět minometných granátů. Jeden z nich, ráže 120 mm, dopadl před severní, hlavní vchod do Městského trhu v ulici Mula Mustafe Bašeskije, kde se v tu chvíli nacházelo mnoho lidí. Podle údajů portálu genocid.ba byl granát vyroben v roce 1993 v továrně „Krušik“ ve Valjevu.
Na místě bylo zabito 43 lidí. Desítky dalších byly zraněny – podle Rádia Svobodná Evropa 84 osob, ačkoli se údaje o počtu raněných v jednotlivých zdrojích liší.
Zabití
Portál genocid.ba zveřejňuje jmenný seznam osob zabitých u trhu Markale 28. srpna 1995. Nacházejí se na něm: Omer Ajanović, Hidajet Alić, Salko Alić, Zeno Bašević, Husein Baktašević, Sevda Brkan-Kruščica, Vera Brutus-Đukić, Halida Cepić, Paša Crnčalo, Mejra Cocalić, Razija Čolić, Esad Čoranbegić, Dario Dlouhi, Salko Duraković, Alija Dževlan, Najla Fazlić, Rijad Garbo, Ibrahim Hajvaz, Meho Herceglija, Jasmina Hodžić, Hajrudin Hozo, Jusuf Hašimbegović, Adnan Ibrahimagić, Ilija Karanović, Mesudija Kerović, Vehid Komar, Muhamed Kukić, Mirsad Kovačević, Hašim Kurtović, Ismet Klarić, Masija Lončar, Osman Mahmutović, Senad Muratović, Goran Poturković, Blaženka Smoljan, Hamid Smajlhodžić, Hajro Šatrović, Samir Topuzović, Hamza Tunović, Ajdin Vukotić, Sabaheta Vukotić, Meho Zećo a Narima Žiga.
Kdo střílel
Granát vypálila Vojska Republike Srpske. UNPROFOR útok vyšetřil a dospěl k závěru, že granáty byly pravděpodobně vypáleny z oblasti Lukavica ze vzdálenosti 3 000 až 5 000 metrů. Velitel UNPROFOR generál Rupert Smith však téhož dne veřejně prohlásil, že není jasné, kdo granáty vypálil. Srbské vedení odpovědnost popřelo a z útoku obvinilo vládu Bosny a Hercegoviny.
David Harland, vedoucí civilních záležitostí OSN v Bosně a Hercegovině, později před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vypověděl, že to byl právě on, kdo Smithovi doporučil neutrální prohlášení, a že tak vznikl mýtus, že OSN nebyla schopna zjistit, kdo střílel. Zpráva generálního tajemníka OSN Valnému shromáždění z roku 1999 shledala, že všech pět granátů bylo bez rozumných pochyb vypáleno z území ovládaného bosenskými Srby.
Operace Deliberate Force
Dva dny po masakru, 30. srpna 1995, zahájilo NATO leteckou operaci Deliberate Force proti cílům VRS v okolí Sarajeva i na dalších místech v Bosně a Hercegovině. Operace trvala do 14. září 1995.
Soudní epilog
V prosinci 2007 odsoudil první stupeň ICTY velitele Sarajevsko-romanijski korpus VRS (SRK) Dragomira Miloševića, mimo jiné i za tento útok, a shledal, že granát ráže 120 mm byl vypálen z pozic SRK. Odvolací senát ICTY dne 12. listopadu 2009 zprostil Miloševića obžaloby ohledně Markale 28. srpna 1995, protože se v té době léčil v Bělehradě a velení SRK vedl náčelník štábu Čedomir Sladoje. Jeho trest byl snížen na 29 let vězení.