Přežila jen ona: svědectví mladé matky z Presjeky u Nevesinje, 1992

Návštěva, která se změnila v útěk

Mladá matka přijela v červnu 1992 s manželem a dvěma malými dětmi, synem a dcerou, na návštěvu k tchyni do vesnice Presjeka u Nevesinje. Podle jejího svědectví, které zaznamenal novinář Večernjeho listu Robert Bubalo, bylo Nevesinje tehdy již pod kontrolou srbských sil. Dne 22. června 1992 začalo ostřelování.

Rodina se připojila k velkému zástupu civilistů, kteří se snažili přes hory dostat k Veleži a do Mostaru. Podle svědectví bylo ve skupině asi 350 lidí a útěk trval zhruba čtyři dny. Poté, co dopadl granát, se skupina rozdělila; pohromadě zůstalo asi 70 lidí.

Zajetí a rozdělení

Podle svědectví skupinu zajali vojáci a odvedli ji do Dnopolje, kde oddělili muže od žen a dětí. Přeživší uvádí, že do Dnopolje přišel velitel Zdravko Kandić a nařídil, aby byli muži odvezeni vozidlem.

O přesném času zajetí se prameny rozcházejí. Podle svědectví přeživší byla skupina zajata po zhruba čtyřech dnech útěku, který začal 22. června 1992. Podle obžaloby prokuratury Haagského tribunálu v případu proti Vojislavu Šešeljovi bylo více než 70 civilistů zajatých při útěku z Nevesinje zabito již 22. června 1992.

Haagský tribunál zjistil, že koncem června 1992 srbští vojáci v Dubravici zabili nejméně 27 bosňáckých mužů z Presjeky a Kljuny.

Teplárna

Ženy a děti byly podle svědectví uzavřeny v městské teplárně v Nevesinji a byly tam drženy čtyři dny a noci. Skutečnosti, které Haagský tribunál zjistil v případu Krajišnik, hovoří o věznění bosňáckých žen a dětí ve sklepě teplárny v Kilavcích: neměly jídlo ani vodu a matky musely dávat dětem pít vlastní moč, aby je zachránily před dehydratací. Podle zjištění v případu Šešelj od 26. do 30. června 1992 příslušníci „Crvených beretki“ mučili a brutálně týrali ženy a děti zadržované v této teplárně.

Haagský tribunál také zjistil, že srbští vojáci v červnu 1992 zabili většinu žen a dětí držených v teplárně v Kilavcích. Koncem června bylo zabito nejméně sedm dětí a několik bosňáckých žen a jejich těla byla zakopána v jámě v Lipovači.

Boračko jezero

Přeživší byla podle svého svědectví poté držena na dalších místech na území Konjice, mimo jiné u Boračkého jezera. Bývalé rekreační středisko policie u Boračkého jezera, v Borcích v opštině Konjic, sloužilo jako místo věznění Bosňáků z východní Hercegoviny; zadržovaní sem byli přiváženi ze Stanice javne bezbjednosti Nevesinje a byli tam týráni a biti. Obžaloba v případu Šešelj před Haagským tribunálem uváděla sexuální násilí na ženách zadržovaných u Boračkého jezera.

Přeživší vypovídá, že byla vystavena sexuálnímu násilí a že totéž, podle jejích slov, potkalo většinu žen, které byly odvedeny spolu s ní.

Propuštění a lež o rodině

Podle svědectví ji jeden muž vyvedl spolu s dalšími dvěma mladými ženami a odvezl je do Nevesinje. Tam jí, jak uvádí, Krsto Savić, náčelník Centra javne bezbjednosti Trebinje, řekl, že její manžel a děti žijí a byli vyměněni. Nebyla to pravda. Podle jejího svědectví byli manžel, syn a dcera zabiti v roce 1992.

Ve svém svědectví přeživší jmenuje i další osoby, které považuje za odpovědné. Podle jejích slov byl Petar Divjaković zvlášť brutální a Novica Gušić stál v čele vojenských struktur v Nevesinji a měl nařídit zabíjení žen a dětí.

Rozsah zločinů v Nevesinji

Podle Večernjeho listu bylo při zločinech v Nevesinji zabito asi 360 bosňáckých a chorvatských civilistů. Podle Rádia Svobodná Evropa bylo v červnu 1992 v opštině Nevesinje zabito 301 Bosňáků a 12 Chorvatů, mezi nimi 26 dětí, a 104 osob bylo v roce 2011 stále vedeno jako pohřešovaných.

Před soudem

Krsto Savić, náčelník Centra javne bezbjednosti Trebinje, byl Soudem BiH odsouzen k 17 letům vězení za zločiny ve východní Hercegovině. První rozsudek z roku 2009, kterým byl odsouzen ke 20 letům, byl zrušen a soudní řízení bylo opakováno.

Agentura SIPA 16. prosince 2021 zatkla Zdravka Kandiće, bývalého velitele 5. praporu Nevesinjske brigade Vojske Republike Srpske, a dalších sedm osob pro podezření ze zločinů na Bosňácích v Zijemlji v roce 1992. Soud BiH dne 9. února 2022 potvrdil obžalobu proti devíti osobám, mezi nimi Kandićovi, za zločin proti lidskosti. Podle obžaloby bylo zabito asi 100 Bosňáků, mezi nimi desítky žen, starších osob a dětí ve věku od 15 dnů do dvou let.