Biografie · Sušica · duben 1992 – září 1992
Edin Salaharević: největší naděje jugoslávské juniorské basketbalové reprezentace zabit v logoru Sušica
Edin Salaharević, hráč tuzlanského klubu Sloboda Dita a člen juniorské reprezentace Jugoslávie, přijel o Bajramu 1992 za rodinou do Vlasenice jen několik dní předtím, než město obsadily srbské síly. Spolu s otcem Muhamedem byl odvlečen do logoru Sušica, odkud se ani jeden z nich nevrátil. Jeho bratr Nedim po léta pátral po jeho ostatcích, rozptýlených v několika hromadných hrobech.
Kde a kdy
Sušica
- Datum
- duben 1992 – září 1992
- Místo
- Vlasenica, Sušica
- Souřadnice
- 44.17° N · 18.94° E
Talent z Tuzly
Edin Salaharević žil v Tuzle a hrál basketbal za klub Sloboda Dita. Jeho rodina pocházela z Vlasenice. Platil za jednu z největších nadějí jugoslávského juniorského basketbalu: byl členem juniorské reprezentace Jugoslávie a připravoval se na Mistrovství Evropy juniorů v Polsku.
Příjezd do Vlasenice a obsazení města
O Bajramu 1992 přijel Edin podle slov svého bratra Nedima za rodinou do Vlasenice – jen několik dní předtím, než město padlo. Dne 21. dubna 1992 převzaly ve Vlasenici moc srbské síly; podle rozsudků Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii to byly JNA a polovojenské jednotky, podle Rádia Svobodná Evropa město obsadila Vojska Republike Srpske (VRS).
Rodina Salaharevićových byla poté držena v domácím vězení. Nedim, kterému tehdy bylo téměř čtrnáct let, o tom období později řekl: „Jestli existuje peklo na tomto světě, pak je to toto období ve Vlasenici.“
Logor Sušica
Srbské síly zřídily 31. května 1992 u Vlasenice logor Sušica, který střežily armáda a policie. Podle rozsudků haagského tribunálu jím od konce května 1992 prošlo několik tisíc lidí a v hangáru bylo současně vězněno 300 až 500 osob. Podle Rádia Svobodná Evropa prošlo Sušicí od května do konce září 1992 více než 8 000 lidí. Vězňové byli pravidelně biti a ke konci provozu logoru bylo ve čtyřech případech odvedeno a zabito 140 až 150 zadržených.
Edin a jeho otec Muhamed byli odvlečeni do Sušice. Přesné datum odvlečení není známo. Nedim viděl bratra naposledy před jeho odvedením do logoru.
Podle Nedimovy výpovědi se o Edinovo propuštění neúspěšně přimlouvaly Basketbalový svaz Jugoslávie, Basketbalový svaz Srbska a kluby Partizan a Crvena zvezda. Nedim také vypověděl, že slyšel, jak Predrag Bastah prohlásil, že žádný Salaharević nezůstane naživu.
Edin a Muhamed Salaharevićovi byli zabiti v roce 1992. Přesné datum a okolnosti jejich smrti nebyly zjištěny.
Dlouhé pátrání
Edinovy ostatky byly nalezeny v několika hromadných hrobech. Podle jednoho zdroje je Nedim identifikoval v roce 2009, podle jiného teprve téměř osmnáct let po bratrově zmizení. Podle Nedimových slov nesly ostatky stopy mučení. Rodina mohla pohřbít jen část pozůstatků. Edin Salaharević byl pohřben ve Vlasenici a na poslední rozloučení přišli jeho spoluhráči.
Ostatky otce Muhameda byly nalezeny později; údaje o době jejich nalezení se liší. Matka Hatidža Salaharević zemřela v dubnu 2019.
Soudní procesy
Velitel logoru Sušica Dragan Nikolić zvaný „Jenki“ se přiznal před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a byl odsouzen k 20 letům vězení; v roce 2013 byl propuštěn.
Soud Bosny a Hercegoviny odsoudil 5. února 2010 Predraga Bastaha na 22 let a Gorana Viškoviće na 18 let vězení za zločiny ve Vlasenici, včetně odvlečení civilistů do Sušice. Žádný z těchto rozsudků se netýká smrti Edina Salarevićea a jeho otce.