Osobní svědectví · Trnopolje · srpen 1992
Dvě verze jedné smrti: zadržovaný z Ljubije v táboře Trnopolje v srpnu 1992
Anto Tomić, bosenský Chorvat z Ljubije, prošel v létě 1992 tábory Keraterm, Omarska a Trnopolje na území Prijedoru. V Trnopolju slyšel dvě protichůdné verze smrti Milana Ćurguze „Krivého“, muže, který zadržovaným z Ljubije nosil jídlo a vzkazy, a obě později zopakoval před Haagským tribunálem.
Zatčení a Keraterm
Antu Tomićovi bylo v roce 1992 34 let. Byl bosenský Chorvat, žil v Ljubiji v opštině Prijedor a pracoval v dolech v Omarske. Mezi 13. a 14. červnem 1992 ho v bytě zatkli dva srbští vojáci, jeho sousedé. Spolu s dalšími asi deseti bosňáckými a chorvatskými muži byl odvezen do tábora Keraterm.
V Krateremu strávil téměř tři týdny v místnosti číslo 2, v níž bylo asi 400 lidí. Po celou tu dobu nebyl nikdy vyslechnut a nikdo mu neřekl, proč je zadržován.
Omarska
Tomić a další zadržovaní z Ljubije byli 4. července 1992 převezeni z Krateremu do tábora Omarska. Tam byl Tomić jednou zbit tak těžce, že čtyři dny ležel v bezvědomí.
Trnopolje
Dne 6. srpna 1992 byl Tomić, vyčerpaný a zbitý, spolu s dalšími muži z Ljubije převezen do tábora Trnopolje. Velitelem tábora byl major Vojske Republike Srpske (VRS) Slobodan Kuruzović. Trnopoljem prošly desítky tisíc zadržovaných, většinou starších lidí, žen a dětí.
Podle Tomićova líčení trpělo mnoho zadržovaných úplavicí a na jednu toaletu připadalo asi třicet mužů. V táboře pracoval pro Červený kříž Pero Ćurguz, učitel z Ljubije. Podle Tomićova svědectví se k zadržovaným ze svého místa choval korektně: nosil jim jídlo a zajistil jim ubytování. Před tribunálem o něm Tomić řekl: „As far as we from Ljubija were concerned, he was very correct“ („Pokud jde o nás z Ljubije, choval se velmi korektně“).
Milan Ćurguz „Krivi“
Perův bratr Milan Ćurguz, zvaný „Krivi“, byl místní srbský představitel v Ljubiji. Zadržovaným z Ljubije denně nosil jídlo, oblečení a vzkazy od příbuzných. Podle svědectví Anty Tomiće mu Milan řekl, že ho tato pomoc zadržovaným bude stát život. Milan Ćurguz byl zabit v létě 1992, ale kdy a jak přesně zahynul, nebylo objasněno.
Dvě verze v jednom dni
Podle svědectví Anty Tomiće řekl Pero Ćurguz v den jejich příchodu do Trnopolje zadržovaným, že Milana zezadu zastřelili Srbové z jeho vlastní jednotky. Asi o půl hodiny později dorazil do tábora televizní štáb z Banje Luky. Před kamerou pak Pero prohlásil, že jeho bratra zabili Bosňáci. Podle Tomićova písemného líčení Pero v této druhé verzi uváděl také to, že Milan padl v boji s přesilou „zelených baretů“, a zadržovaní při natáčení posloužili, jak Tomić uvádí, jako kulisa.
Tak byly o téže smrti téhož dne vyřčeny dva navzájem se vylučující příběhy: jeden před zadržovanými, druhý před kamerou.
Svědectví v Haagu
Pod jménem Ante Tomić svědčil 5. a 6. dubna 2001 před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v případu proti velitelům Krateremu Duškovi Sikiricovi, Damiru Došenovi a Draganu Kolundžijovi a při té příležitosti zopakoval obě verze Milanovy smrti. Sikirica, Došen a Kolundžija se přiznali k vině z pronásledování a ICTY je odsoudil k 15, 5 a 3 letům vězení.