Osobní svědectví · Sase · 1992
Meliha Merdžić: z bratra bylo nalezeno osm kostí, otce hledá dodnes
Meliha Merdžić, rozená Jašarević, měla třináct let, když byli v roce 1992 ve vesnici Sase u Višegradu zabiti její šestnáctiletý bratr Muhamed a otec Asim. Z bratra bylo po vypuštění jezera Perućac nalezeno osm kostí, které pohřbila ve Vlakovu. Otce a jedenáct dalších příbuzných ze Sas hledá dosud.
Sase na jaře 1992
Meliha Merdžić, rozená Jašarević, vyrůstala v Sasech, vesnici nad Višegradem ve východní Bosně. Na jaře 1992 se její otec Asim Jašarević, zaměstnanec podniku „ŽGP“, nemohl dostat do práce, protože cestu směrem na Goražde přehradily barikády, a vrátil se domů.
Podle Melihiny výpovědi začali místní Srbové ze Sas rodinu brzy obtěžovat: prohledávali dům a požadovali peníze, zlato a muže. Muži se skrývali v lese. Asim Jašarević byl podle výpovědi své dcery při výslechu na policii zbit a jako osobu, která ho bila, Meliha uvádí Željka Leleka.
Den, kdy byl zabit Muhamed
Zatímco se zabíjelo, byla třináctiletá Meliha ukrytá v jámě na uchovávání potravin vedle domu. Vraždu bratra slyšela, ale neviděla ji. Podle její výpovědi nařídil Milan Lukić její matce, aby přinesla nůž, kterým měl být zabit její šestnáctiletý syn Muhamed. Muhamed byl podle její výpovědi zabit poté, co po něm požadovali peníze. Rádio Svobodná Evropa později uvedlo, že chlapec byl zabit před očima své matky.
Podle Melihiny výpovědi byla matka poté odvedena do Vilina Vlas.
Přesná data vražd nejsou známa; staly se v roce 1992, před polovinou června.
Smrt otce
O několik dní později byl zabit i otec Asim, když se pokoušel ukrýt. Podle informací, které rodina získala až v roce 1996, ho u Dubova zastřelil jeden místní obyvatel, který, jak se rodina dozvěděla, později spáchal sebevraždu.
Odchod z Višegradu
V polovině června 1992 opustily Meliha a její matka Višegrad prostřednictvím Červeného kříže a odešly do Visoka.
Osm kostí
Po vypuštění jezera Perućac byly nalezeny ostatky Muhameda Jašarevića – osm kostí. Meliha je pohřbila ve Vlakovu. Pokud jde o rok nálezu a pohřbu, zdroje se liší: podle Melihiny výpovědi se tak stalo v roce 2013, zatímco Rádio Svobodná Evropa již v únoru 2012 uvedlo, že Meliha Merdžić mohla konečně pohřbít svého šestnáctiletého bratra.
„Dala bych všechno za to, kdyby byl živý,“ řekla Meliha Merdžić o svém bratrovi.
Pátrání, které trvá
Ostatky Asima Jašarevića nalezeny nebyly. Podle Melihiných slov místní obyvatelé, kteří vědí, kde se hrob nachází, odmítají to prozradit. Kromě otce hledá dodnes jedenáct příbuzných ze Sas, kteří jsou vedeni jako nezvěstní.
Meliha Merdžić veřejně vystupuje jako přeživší zločinů ve Višegradu, mimo jiné v rámci Udruženja žena žrtava rata.
Rozsudky za zločiny ve Višegradu
Obě osoby, které Meliha ve své výpovědi jmenuje, byly pravomocně odsouzeny za jiné zločiny spáchané ve Višegradu. Milana Lukića odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) pravomocně na doživotí za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny ve Višegradu. Željko Lelek byl 12. ledna 2009 před Soudem BiH pravomocně odsouzen k 16 letům vězení za zločiny proti lidskosti ve Višegradu. Tyto rozsudky se netýkají činů, které Meliha popisuje v souvislosti se svým bratrem a otcem.