Hava Tatarević: šest synů a manžel odvedeni a zabiti během jediného dne

Rodina z okolí Prijedoru

Hava Tatarević žila se svou rodinou v okolí Prijedoru v Bosanské krajině. Měla sedm synů. Podle portálu genocid.ba měla rodina dvanáct členů a stejný zdroj jako oblast, kde rodina žila, uvádí vesnice Čarakovo a Zecovi. Přesné místo rodinného domu ani roky narození zavražděných nebyly spolehlivě zjištěny.

Den, kdy byli odvedeni

V červenci 1992 přišli do rodinného domu ozbrojení příslušníci srbských sil, jejichž jména nebyla dosud zjištěna. Odvedli Havina manžela a šest jejích synů. Podle Rádia Svobodná Evropa se to stalo 23. července 1992. Portál genocid.ba uvádí, že muži byli odvedeni přímo od rodinného oběda. Podle téhož zdroje se manžel jmenoval Muharem a synové Senad, Sejad, Nihad, Zilhad, Zijad a Nishad.

Nikdo z nich se nevrátil. Šest synů a manžel byli zabiti během jediného dne. Přežil jen sedmý syn Suad – podle Rádia Svobodná Evropa proto, že v ten den nebyl doma.

Zločiny v oblasti Zecovi

Ve stejném období, mezi 20. a 28. červencem 1992, bylo v oblasti Zecovi u Prijedoru zabito nejméně 150 bosňáckých civilistů. Soud Bosny a Hercegoviny shledal za tyto vraždy odpovědné příslušníky Vojska Republike Srpske (VRS), policie a Krizového štábu. Soud dne 22. prosince 2023 v prvním stupni odsoudil pět obžalovaných za zločiny proti lidskosti spáchané v Zecovi v roce 1992 na celkem 59 let vězení, zatímco šest obžalovaných zprostil obžaloby. Odvolací senát Soudu BiH rozsudek potvrdil 26. září 2024.

Portál genocid.ba spojuje osud rodiny Tatarević se zločiny v Zecovi, avšak rozsudek v tomto případě rodinu nezmiňuje, takže souvislost mezi tímto řízením a vraždou mužů z rodiny Tatarević nebyla prokázána.

Dvacet let nejistoty

Hava Tatarević téměř dvacet let nevěděla, kde leží její nejbližší. Pravdu se dozvěděla teprve tehdy, když byly ostatky jejího manžela a šesti synů nalezeny v hromadném hrobě Tomašica u Prijedoru. Při vzpomínce na tento okamžik řekla: „Když jsem viděla, že jsou mrtví, věděla jsem, že už není žádný život…“

Podle portálu genocid.ba Hava svědčila před Soudem BiH a chtěla zjistit, kdo její syny odvedl.

Prijedorská matka

Hava Tatarević se stala známou jako „prijedorská matka“ a symbol ztráty, kterou nelze vyjádřit čísly. V listopadu 2014 byla v Bihaći představena píseň Admira Muhiće „Hava, prijedorska majka“, věnovaná jejímu osudu. Podle genocid.ba klade těm, kdo popírají genocidu, otázku, jak se to mohlo nestat, když jí zabili všechny.