Popis události · Biljani · 10. července 1992
Amila, nejmladší oběť masakru v Biljanech
Dne 10. července 1992 srbské síly v Biljanech u Ključe zabily 258 bosňáckých obyvatel. Nejmladší z nich byla holčička Amila Džaferagić, několikaměsíční nemluvně, které bylo podle Rádia Svobodná Evropa nalezeno v náručí zavražděné matky. Za masakr byla dodnes pravomocně odsouzena pouze jedna osoba, a to za protiprávní zbavení osobní svobody, nikoli za vraždy.
Narození v Biljanech
Amila se narodila v Biljanech, vesnici v opštině Ključ v Bosanské krajině. Podle genocid.ba, který se odvolává na protokol o pitvě, se narodila 29. února 1992. Její příjmení se ve zdrojích uvádí dvojím způsobem: genocid.ba a Rádio Svobodná Evropa (RSE) píší Džaferagić, zatímco agentura FENA ji v roce 2026 uvádí jako Amilu Džaferović. Liší se také údaj o jejím věku: podle RSE jí byly čtyři měsíce, podle FENY pět měsíců.
10. července 1992
Dne 10. července 1992 srbské síly zabily v Biljanech 258 bosňáckých civilistů. Podle RSE útok vedla 17. laka pješadijska brigada VRS spolu s činnými i záložními příslušníky policie stanice javne bezbjednosti Ključ.
Muži byli odděleni od žen a dětí, zadrženi ve škole v Biljanech a zabíjeni po skupinách. Soud Bosny a Hercegoviny zjistil, že bylo zabito nejméně 144 mužů.
Amila byla nejmladší obětí masakru. Podle RSE a Klix.ba zemřela v jámě v náručí své zavražděné matky, s lahvičkou mléka.
Hrobky a protokol o pitvě
Těla zavražděných z Biljan skončila v jámách a hromadných hrobech. Ostatky byly nalezeny v pěti hromadných hrobech, mezi nimi Lanište I a Crvena zemlja I a II. Podle RSE se v roce 2016 stále pátralo po osmi obětech.
Podle genocid.ba mělo Amilino tělo zmizet v přirozené jámě pod Grmečem nad Ključí. V které přesně hrobce nebo jámě bylo její tělo nalezeno, ani kdy proběhla exhumace a identifikace, zdroje neuvádějí.
Podle protokolu o pitvě, který cituje genocid.ba, je Amila vedena jako tělo číslo 172. Měla na sobě bílou kojeneckou košilku, šedé kalhotky, bílé spodní prádlo a ponožky a plenu a vedle těla byly nalezeny dva dudlíky. Jako příčinu smrti protokol podle genocid.ba uvádí střelné zranění hlavy.
Soudní řízení
Soud BiH dne 3. listopadu 2006 v prvním stupni odsoudil Marka Samardžiju, velitele 3. roty sanského praporu, za zločiny proti lidskosti v Biljanech k 26 letům vězení. Odvolací senát Soudu BiH tento rozsudek v roce 2007 zrušil a nařídil nové soudní jednání.
Odvolací senát dne 15. října 2008 pravomocně odsoudil Marka Samardžiju k sedmi letům vězení za zločin proti lidskosti ve formě protiprávního zbavení osobní svobody. Obžaloby z napomáhání při vraždách byl zproštěn.
Podle FENY byla i v roce 2026 za masakr v Biljanech odsouzena pouze jedna osoba.
Zdroje
- Soudní dokument: Sud BiH – Ukinuta presuda u predmetu Marka Samardžije, 25. května 2007 (2007-05-25) · Otevřít zdroj
- Web: Genocid.ba – Beba Amila – leš broj 172, 15. května 2023 (2023-05-15) · Otevřít zdroj
- Článek: Radio Slobodna Evropa – Godišnjica zločina u Biljanima: Rana koja i danas boli, 16. července 2016 (2016-07-16) · Otevřít zdroj
- Článek: FENA – Biljani massacre 34 years later: only one person convicted for the murder of 258 civilians, 10. července 2026 (2026-07-10) · Otevřít zdroj
- Web: Wikipedia – Biljani massacre · Otevřít zdroj
- Soudní dokument: International Crimes Database – Prosecutor v. Marko Samardžija (Sud BiH, X-KRŽ-05/07), 15. října 2008 (2008-10-15) · Otevřít zdroj
- Článek: Klix.ba – Zločin o kojem se malo govori: Na današnji dan je u Biljanima ubijeno 258 muškaraca, žena i djece, 10. července 2016 (2016-07-10) · Otevřít zdroj